Historie našeho střediska

Víš, to bylo tak:

V roce 1993 Fčelař, tehdy začínající učitel na základní škole v naší vesnici, založil pro žáky své třídy zájmový kroužek orientující se na přírodu. Po nátlaku maminek ale přizval i mě a ostatní z jiných tříd.

Na začátku se přihlásila skoro celá základka. O dva roky později jsme vstoupily do celorepublikové organizace Československý Zálesák – svaz pro pobyt v přírodě a hned se u nás konalo Podzimní setkání oddílů Československého zálesáka.

Postupem času odpadávali ti, který to přestalo bavit (a bylo jich hodně), až zůstalo jenom nynější zdravé jádro. Když už ti nejstarší z nás zmoudřeli natolik, že mohli Fčelařovi pomáhat, nabrali jsme nové členy, kteří vytvořili družinu Liščat, zatímco ti starší vytvořili Stopaře.

O dva roky později (asi 2001) Fčelař ukončil činnost, a tak jsme se s Kutilem rozhodli, že oddíl zkusíme vést sami. A tak se Liščata na rok rozpustily, protože ani jeden z nás neměl tolik odvahy, aby je vedl.

To se ale změnilo o rok později, kdy jsme ty lišáky, kteří chtěli pokračovat, zase nabrali. O ty se pak začaly starat Filipes s Evóšem. Časem Evóša vystřídal Kutil, který je (když se z nich stali Stopaři) vedl dál sám. A protože se k nám zase vrátil Fčelař, tak jsme nabrali zase nový děcka do Liščat. V tom samém roce členové starší 15 let založili nový oddíl – Grizláci.

Na podzim 2005 se Kutil kvůli práci odmlčel a tak po novém roce vzal Fčelař Stopaře a Lišáků se ujal náš nové člen - Náčelník. v tomhle roce (2006) jsme taky dostaly na starost místní tábořiště – Chatky. Ty byly ale strašně zdemolované a než se nám podařilo dát je do pucu, tak aby tam mohl být tábor, „toš sme se strašně nadřely“. Od té doby tam pořádáme každý rok pár víkendovek a snažíme se je udržovat a upravovat a zdokonalovat.

Po roce dochází k další změně. Kutil se vrací a vede se Fčelařem napůl Stopaře a o Lišáky se spolu s dalším novým členem Fredym stará Fčelař. A tak to myslím funguje až dodnes.

Samozřejmě, že jsme za ty roky uspořádali hromadu akcí. Například dnes už tradiční Jarní (ten už ale skončil) a Noční pochod, pár zájezdů do přilehlých kopců (Chřiby, Pálava), Daňkárnu a fůru dalších. A přirozeně taky táborů. Pár akcí si dělají Grizláci jenom pro sebe, např. jeskyně a smrky. A taky jsme se zúčastnili spousta celozálesáckých akcí, jako jsou Podzimní setkání, Severní pól a Přežití.